Autor: Bernard O’Donoghue / Tereza Brdečková
Počet stran: 111
ISBN: 978-80-906676-4-8
Grafická úprava: Karel Haloun a Luděk Kubík /3. dílna/ 2020.
Vydalo nakladatelství Limonádový Joe v roce 2020 jako svou 15. publikaci
Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.
Překlad a úvod Tereza Brdečková, editor Jan Šulc, překlady do angličtiny Justin Quinn
Dvojjazyčný výbor z díla předního irského básníka. Básně Bernarda O’Donoghua (* 1945), jsou balady nebo jejich torza působící jako „archeologické nálezy.“ Reflexe smutku nad nemožností vřelého kontaktu, nad láskou, kterou nedokážeme naplnit nebo sdílet.
O’Donoghue, povoláním profesor středověké literatury, si je vědom, že ubohé a tajemné Irsko jeho dětství už neexistuje. Krajina jeho poezie je fikcí, přesto ji dokážeme sdílet jako vlastní domov. Tereza Brdečková vybrala pro tento anglicko-český výbor čtyřicet básní z posledních šesti O’Donoghuových sbírek.
SOVY OD WILLIEHO MACA
Když jsem je slyšel volat nad lány
vyšel jsem ven do jejich živlu
slepý jak ony v mém když vzejde den
Byla tak tma té noci koncem léta
neviděl jsem co mohlo způsobit
tikavý pravidelný zvuk
krok těžkých holínek podél cesty
Až se zastavil s bicyklem těsně vedle.
pořád jsem neviděl jen cítil vřelý
závan tabáku Nugget Plug a Guinness
a potom hlas jak z neviditelného ohně:
„Tam co jsem dělal u Willieho Maca, slyšel’s je
každou noc a nikdy neviděl, ani když
přímo nad tebou houkaly
jako když skřípou brzdy.“ Kdo to byl,
ten skoro vyhynulý uprchlík v černém obleku
ze sobotní noci z padesátých let,
ve středověku říkali, že prý jsou zvířata
s tak ostrým zrakem, že bez ochrany
prohlédnou slunce. Kráčel ode mne pryč
šetřil baterku a nenavlékl si
čelovku, kterou nejspíš měl
Taky jsem nemohl slabýma očima vidět
jak tři měsíce poté bude
natažen přes cestu jako žíznivý bukač
to auto těžko mohlo rozeznat
siluetu oproti větrnému nebi.