nakladatelství / vydavatelství

Krutá dobrodružství

Autor: Boris Vian
Překlad: Jiří Dědeček
Ilustrace: Marcela Štědrová
Počet stran: 120
ISBN: 978-80-7287-172-8
Nakladatel: Maťa

Knihu lze zakoupit v nakladatelství MAŤA nebo v internetovém knihkupectví Kosmas

Elegance nedbalosti

V souvislosti s Francouzi se často používá termín „nedbalá elegance“. Obvykle se tím míní šála přehozená jen tak ledabyle přes rameno, sáčko s našitou loketní záplatou, dámská nožka v polobotce naboso za únorové plískanice. Podle svědectví současníků i podle fotografií se Vian v tomto ohledu obecné představě o Francouzích nevymykal, byl to vysoký, krásný chlap jemné tváře, který by nedbalou eleganci mohl vyučovat. V jeho tvorbě jsem však při překládání objevil cosi, co bych si troufal v přesmyčce nazvat elegantní nedbalost.

Po zkušenosti s formálně vycizelovanou poezií Georgese Brassense /který mimochodem Viana měl velmi rád a navštěvoval jeho představení/, s propracovanou dramatickou lyrikou Jacquese Brela nebo s ostře pointovanými absurditami Serge Gainsbourga, působí Vianovy verše na první přečtení jako polotovary. To platí především u básní psaných volným veršem – výborný nápad se co nejrychleji zpracuje a odloží, protože na jeho místo se neodbytně dere další, stejně geniální. Ale není čas. Možná k takovému postupu umělce nutí podvědomě vážná srdeční choroba; při stavu tehdejší medicíny zřejmě cítil, že žije doslova ze dne na den. Tak vznikají jakési literární skicy, které se možná jednotlivě mohou míjet účinkem, ale ocitnou-li se tři čtyři vedle sebe, už vytvářejí dílo. Věřím, že tak to Vian chtěl. Zcela jinak potom působí Vian ve svých písňových textech, sonetech a Villonovských baladách. To jsou příklady ochočení si přísné formy s hravostí a neobyčejnou vynalézavostí, která občas dokáže překladatele přivádět k zoufalství.

Tento výbor z Vianovy poezie je samozřejmě velmi subjektivní. S laskavým dovolením vydavatele jsem si přeložil, co mám rád. Do mého výběru pak poměrně razantně promluvila autorská práva, ale přece doufám, že zůstalo dost, aby si čtenář početl a užil. Z jednotlivých sbírek, jejichž jména vždy uvádíme na začátku bloku, jsem pak dával přednost těm kouskům, které nejsou příliš konkrétně zakotveny ve francouzské realitě čtyřicátých a padesátých let, protože takové by byly srozumitelné dnes už jen literární vědě.

A musím také na závěr přiznat, že když jsem práci na této knížce přijímal, měl jsem už leccos hotovo. Především písňové texty, které jsem v roce 1997 připravil pro Divadlo v Dlouhé a jeho Kabaret Vian – Cami, dále pak drobné úryvky, jimiž jsem přispěl do knihy od Philippa Boggia „Boris Vian“ (v roce 2004 vydala Paseka v překladu Zuzany Dlabalové). V této knize lze také nalézt Vianův veršovaný dopis příteli Raymondu Queneauovi, jenž slíbil napsat předmluvu k Srdcerváči, ale otálel. Dovolte, abych tou bláznivou hříčkou svůj doslov zakončil:

Vjeř, Rémone, že nechtěl bich
Nit oddechu ti zpřetrhat
To bich se rači v oko pích
I strom bich zbavil lystů mích
A na rakef si zvyknout stih
Než z mrských prsou kdesi ssát
Předmluvníh něco oněh vět
Co rukospis můj bi si přál
Od tebe tolik právje teť;
Smjel-li bich na to pomysled
Nebil bi můj tak temný žal.

 Jiří Dědeček,
3.10.2013

Ukázka z knihy

Dezertér /Le déserteur/

Já píšu tenhle list
Vám pane prezidente
Tak jenom si ho vemte
Snad bude čas ho číst

Mně totiž píše stát
A v tom přípisu stojí
Abych se chystal k boji
A že mám rukovat

Já ale nechci jet
Mám pane jiný plány
Než rozdávati rány
A lidi zabíjet

Má pouť má jiný směr
Nic ve zlém pane ale
Dám válce brzo vale
Zběhnu co dezertér

Nemám to za zločin –
Viděl jsem umřít tátu
Mý bratři slouží státu
A doma pláče syn

A máma na váš svět
Už dávno kašle v hrobě
S červi se směje době
A bombám jakbysmet

Pak mi vzal kriminál
Mou duši i mou ženu
A vše co mělo cenu
I minulost mi vzal

A proto s úsvitem
Až zítra z domu vyjdu
Zvěstuju vaši bídu
Na potkání všem

Na život vyžebrám
A půjdu celou zemí
A nehodlám být němý
Všem dobrou radu dám:

Odepřít poslušnost
A nejít do té války
A vyhnout se jí z dálky
Už toho bylo dost!

Pokud vlast žádá krev
No tak jí tu krev dejte
Sám pane prezidente
Bijte se jako lev

A ještě toto jen:
Vyřiďte svým lidem
Že střílet můžou s klidem
Nebudu ozbrojen.