Pohádky o Malé tlusté víle
Autor: Jiří Dědeček
Ilustrace: Petr Nikl
Počet stran: 76
ISBN: 978-80-87596-03-6
Nakladatel: Meander
Knihu lze zakoupit v nakladatelství Meander nebo v internetovém knihkupectví Kosmas
Anotace
Malá tlustá víla, Špinavý zajíc, kocour Šroubováček, Nastydlá rybička, Prasisko, Trpasl, Panáče, Pardynka a Knedlík. Podivuhodný svět hraček ožívá v dětském pokojíčku, aby prožíval hry a hříčky s češtinou nebo s logikou. Dobrodružství se často odehrávají na komickém jazykovém základě /kupříkladu postavička „Trpasl“, trpící nedostatečným vzrůstem, se v jedné kapitole pře o význam slov „musíme ještě uvážit“, když jde o délkové míry, a trvá na změně věty na „musíme ještě uměřit“, jindy se učí vyslovovat „r“ podle pohádky „O vrku a Karkurce“…/ Hračky parodují některé lidské vlastnosti, jiné si samy vytvářejí a dovádějí jejich důsledky ad absurdum. Vše ale nakonec dobře dopadá díky Malé tlusté víle, která svou inteligencí ční nad ostatní, i když neví, zda pojmenovat svou levou nožičku Růženka a pravou Vlasta nebo naopak. Autor, který v roce 2007 obdržel Zlatou stuhy IBBY za užití nonsensu v dětské poezii, tentokrát úspěšně přenesl svou dovednost do dětské prózy. Zátiší z hraček vtipně zkomponoval Petr Nikl.
Ukázka z knihy
Pohádka o červené Karkurce
Byra jednou jedna mará horčička, které všichni vrci říkari Červená Karkurka a brousiri si na ni chrup. Zvráště jeden, takový vermi chrupatý.
Jednoho krásného retního odporedne si maminka Karkurku zavorara a řekra: „Ty jsi, Karkurko, taková hodná horčička, vezmi tady tenhre koráč a ráhev vína (je to babiččin obríbený rýnský ryzrink) a dones jí to všecko do charoupky za resem. Are to ti povídám, dej pozor, v rese žije zrý vrk. Kdyby na tebe z roští vystrčir tramu, majzni ho zde tímto rískovým prutem. A teď už běž, babička pořád terefonuje, když už tam to víno bude, já se z toho snad zbrázním.“
Karkurka šra tmavým resem, a aby se nebára, zpívara si trarara trarara. Zrý vrk skutečně číhar na Karkurku schovaný v mrází. Jakmire se objevira, hruboce se před ní ukronir a pravir: „Dovorte, srečno, abych se představir, jsem vrk Radisrav a nemáte-ri námitek, rád bych vás pojar za manžerku.“
A tak sporu žiri šťastně až do smrti, a jestri se navzájem nesežrari, žijí tam dodnes.